Tento web již není aktualizován.
Pokud vás zajímají
anarchofeministická témata,
navštivte anarchofeminismus.org

Feministická Skupina
8. března

novinky

Feministická skupina
8. března
kdo jsme
akce


Globální stávka žen
2001 ČR
Prohlášení
Projev z 8.3. 2001
Report



Globální stávka žen 2001 ve světě

Feminismus
Média + Nokia
Násili na ženách
Globalizace a pracovní trh

kultura a umění

odkazy
VÝROČÍ: 14. května si připomeneme 61 let od úmrtí anarchistické myslitelky a revolucionářky Emmy Goldman

Emma Goldman
(27. června 1869, Kovno, Litva - 14. května 1940, Toronto, Kanada)

Emma Goldman se narodila 27. června 1869 v litevské židovské rodině. V dobách politické represe, po zavraždění cara Alexandra II., se rodina přestěhovala do Petrohradu. Zde byly realitou časté protižidovské pogromy a špatná ekonomická situace, která donutila Emmu opustit školu a začít pracovat v továrně. V 15ti letech se ji otec pokusil provdat, ale Emma odmítla. Už v této době se skrze studenty začala seznamovat s revolučně-emancipačními myšlenkami, což byl jeden z důvodů jejích rozporů s rodiči. I to byl jeden z důvodů, proč odešla do Spojených států. Zde rychle zjistila, že pro židovskou emigrantku není Amerika zemí svobody a neomezených příležitostí. Její život byl omezen pouze na slum a obchod s cukrovím, kde si vydělávala na živobytí.

K anarchistickým myšlenkám ji přivedly Heymarketské události. 4. května 1886 policisté rozehnali anarchistickou demonstraci. Den předtím došlo ke střetu mezi dělníky a policií, která střežila McCormickovu továrnu, jejíž představitelé najali stávkokaze, aby znemožnili boj dělníků za 8 hodinovou pracovní dobu. Při tomto střetu byl zavražděn jeden člověk a anarchisté obvinili policii z brutality. Na další den svolali protesty na Haymarketské náměstí. Když se policie pokusila zastavit pochod, explodovala v policejních řadách bomba. Tento výbuch inicioval nepokoje. Během těchto událostí došlo k zavraždění 11 lidí. Ačkoliv nikdy nebyl odhalen pachatel výbuchu, bylo zadrženo 8 anarchistů, kteří byli obviněni ze spáchání vraždy, 4 z obviněných byli odsouzeni k trestu smrti. V této souvislosti soudce prohlásil: Nejste tu proto, že jste zavinili Haymarketský výbuch, ale protože jste anarchisté.

Emma Goldman celý Haymarketský proces sledovala a na základě událostí usoudila, že mezi carismem v Rusku a plutokracií v USA není v postatě žádný rozdíl. Zklamána "svobodnou" Amerikou se rozhodla věnovat myšlenkám boje za emancipaci lidí. Začala se hlouběji zabývat myšlenkami anarchismu a revolučního socialismu.

Její politické myšlenky se postupně vyvíjely. Po Haymarketské události se seznámila s Johannem Mostem, který ji vyslal na přednáškové turné, při kterém propagovala osmi hodinovou pracovní dobu. Postupně zjišovala, že tato činnost ( agitace za kratší pracovní doba a vyšší platy) je vzdálena myšlence revoluční přeměny společnosti, ve kterou věřila a usilovala o ni. Proto se přidala spolu se svým přítelem Alexandrem Berkmanem k anarchistické skupině kolem časopisu Autonomie. Mezi těmito dvěma skupinami docházelo k ostrým výměnám názorů až do Mostovy smrti. Emma Goldman spolu s Berkmanem plánovala zavraždění majitele továrny Henryeho Claye Fricka, který násilně potlačil stávku proti snižování mezd v pensylvánském Homesteadu. Tento pokus se však nezdařil. O rok později byla na jeden rok odsouzena za nabádání nezaměstnaných dělníků ke krádežím - "nevratnému vypůjčení" chleba.

V letech 1908 - 1916 Goldman editovala anarchistický magazín Mother Earth a napříč USA propagovala anarchistické myšlenky. Věřila, že kontrola porodnosti může zamezit lidskému utrpení a bídě a také může přispět k sexuální svobodě žen. Byla jednou z prvních, která o této problematice publikovala knihu. Argumentovala, že rození dětí je právo každé ženy a proto by každá žena měl mít možnost a prostředky k tomu, aby se mohla rozhodnout, zda těhotenství skutečně chce. V roce 1916 byla uvězněna za napadání zákona, který zakazoval šíření informací o antikoncepci. Mnoho lidí v ní vidělo "ženu nové doby" - emancipovanou, svobodnou a nezávislou. Stavěla se proti jakékoliv násilné institucionalizaci a vykořisování – soukromému vlastnictví, otroctví, náboženství, manželství, militarismu a státu. Jejím ideálem byla komunistická společnost, kde každý přispívá podle svých možností a čerpá podle svých potřeb.

Během 1. Světové války byla uvězněna, protože organizovala kampaň zaměřenou proti odvodům. V roce 1919 byla spolu s dalšími anarchisty včetně Alexandra Berkmana deportována zpět do Ruska. Ještě před deportací kriticky podporovala bolševiky v ruské revoluci, avšak po seznámení s realitou v Rusku před nimi začala varovat. Již v roce 1919, kdy cestovala s Berkmanem napříč Ruskem, byla zděšena zjištěním o narůstající byrokracii a narůstáním politických perzekucí a nucené práce. Totální deziluze pro Emmu Goldman a Alexandra Berkmana přišla po krvavém potlačení povstání krondštadtských námořníků v roce 1921 bolševiky pod vedením Trockého. Její kniha My Disillusionment with Russia, byla jednou z prvních skutečných kritik Sovětského systému. Goldman zde analyzovala jak se revoluce pod vedením bolševiků zvrhává k nastolení nového totalitního systému. Tyto myšlenky byly mezi radikály velmi nepopulární, protože si nechtěli přiznat neúspěch Ruské revoluce. V roce 1921 Goldman opustila Rusko a přestěhovala se do Británie, kde byla ve své kritice bolševiků prakticky osamocena.

Ve svých 67 letech odjela Emma Goldman do Španělska, aby se připojila ve španělské revoluci na stranu anarchistů. Nesouhlasila však s participací CNT-FAI na vládní koalici a také se stavěla proti jejich ústupkům stále sílící komunistické straně.

Goldman zemřela v roce 1940 a byla pohřbena v Chicagu blízko Haymarketských mučedníků, kteří změnili její život.

Emma Goldman uvedla do anarchistického myšlení rovinu gender politiky, tedy oblast, která byla dřívějšími anarchisty ignorována. Prosazovala myšlenku, že pouhé politické řešení tohoto problému nepřinese změny do nerovných vztahů mezi oběma pohlavími. Skutečná emancipace ženy začíná v její duši a smýšlení. Ženy si musí uvědomit svou cenu a bojovat za svou svobodu.

Anaka66 a Ling